‘chlazení’

Obsah stress testů

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co mohou zátěžové testy obsahovat? Jaký druh rizik se testuje?

Zátěžové testy obsahují průkaz odolnosti (robustnosti) JE vůči přírodním jevům ,které se mohou na lokalitě vyskytnout např.: seismicita, záplavy, tsunami, vichřice, tornáda, extremně vysoké a nízké teploty a pod. Předmětem stress testů nejsou rizika způsobená lidskou činností např.pád letedla a teroristický útok, které budou posuzovány samostatně. Dále jsou to závažné technické problémyjako je úplná ztráta elektrického napájení JE (blackout), ztráta odvodu tepla (do moře, řeky, atmosfery) a následné tavení paliva v aktivní zoně reaktoru a ve skladech vyhořelého paliva, výbuchů vodíku apod. Testy tedy modelují katastrofu, která se stala ve Fukušimě.

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Temelín a protržení hráze Lipna

Dobrý den, ve zprávách jsem postřehl, že by Temelín zvládl i protržení Lipna. Což moc překvapivé není, když stojí vysoko na kopci.  Patrně by ale přišel o vodu, které spotřebuje hodně – respektive, 
přišel by o čerpací stanice. Zvládl by i toto? Ve zprávě (v části o  povodních) jsem to nenašel.

Petr Tichák

Máte pravdu, že zatopení jaderné elektrárny Temelín při protržení vodní nádrže Lipno je nemožné díky jejímu umístění více než o 100 m nad hladinou řeky Vltavy.

Správně uvádíte i to, že taková událost, podobně jako protržení vodní nádrže Římov na řece Malši na elektrárnu vliv mít může neboť  zásobování elektrárny vodou je realizováno pomocí čerpací stanice u vodní nádrže Hněvkovice, která je umístěna od Lipna i Římova po proudu řeky Vltavy. Dlouhodobý provoz jaderných bloků na plném výkonu bez tohoto zásobování možný není.

Projektant elektrárny i její  provozovatel však s takovouto událostí počítal od samého začátku. A proto je k dispozici řada technických zařízení , řešení, organizačních opatření a i personál je na tuto situaci připraven.

Při ztrátě uvedené čerpací stanice se oba bloky okamžitě odstavují z plného výkonu na nulu. V areálu elektrárny je obrovská zásobní nádrž neustále zaplněná vodou a dále  je zde i řada systémů s vysokým objemem vody, které v případě takovéto události nejsou potřebné. Je známo, že i po odstavení jaderného reaktoru je nutno odvádět tzv. zbytkové teplo, které činí zpočátku pouhé jednotky procent plného výkonu a navíc exponenciálně klesá v čase. Odvod tohoto tepla není prováděn chladícími okruhy s věžemi, které zřejmě každý zná. Pro tyto účely jsou v areálu elektrárny speciálně vybudovány zvláštní dochlazovací systémy v konfiguraci 3×100% (znamená že 1×100% je dostatečných pro chlazení a dva další systémy tvoří zálohu) s velkokapacitními bazény vody , kde je odvod tepla realizován odparem. Odpařenou vodu je nutno doplňovat, což se provádí právě z uvedené zásobní nádrže a zmíněných nepotřebných věžových systémů. Zásoba vody je dostatečná pro dlouhodobé udržení elektrárny v bezpečném stavu jakož i  časový prostor pro obnovení zásobování nebo realizaci alternativních způsobů.

Ing. Miroslav Holan, MBA

Zátěžové zkoušky
Otázky Fukušima
Enpedie