‘Otázky a odpovědi’ (Kategorie)

Dukovany – doplnění ventilátorových věží


Dobrý den,
důvodem pro výstavbu nových věží byla údajně možnost pádu těch původních při extrémním větru. Při pohledu na navržené umístění nových ventilátorových věží v EDU mě však napadá, zda velké věže nespadnou rovnou do těch nových. Opravdu tam nemohou zalétnout ani kusy betonu z padající věže a poškodit ty ventilátory? Po záběrech z NY v 9/2001, kdy betonová drť z WTC létala na stovky metrů jsem si moc jistý nejsem. Posuzoval to někdo?
Nebylo lepší také chladit technickou vodu uzavřeným okruhem bez odparu – jako je např. chladič u auta?
S pozdravem,
M.W.

V současné době probíhá správní řízení týkající se nově navrhovaného způsobu zajištění funkce koncového jímače tepla dále jen (KJT) pro JE Dukovany (tj. instalování nových ventilátorových věži jako dalšího diverzního technického systému pro odvod tepla z primárního okruhu). Součástí tohoto řízení je i hodnocení spolehlivosti plnění funkce KJT za extrémně nepříznivých meteorologických/povětrnostních podmínek a zde SÚJB v rámci svého nezávislého hodnocení dospěl k závěru, že žadatel ČEZ, a. s. musí doplnit podkladové studie a naprojektovat a implementovat doplňující technická opatření k ochraně nových ventilátorových věží proti účinkům v úvahu připadajících letících úlomků z tzv. velkých chladících věží. Návrh těchto opatření bude předmětem posuzování a inspekce SÚJB a je předpoklad, že správně navržená opatření zajistí spolehlivou funkci KJT i v případě extrémně nepříznivých meteorologických/povětrnostních vnějších podmínek

Ing. Ján Štuller

Obsah stress testů

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co mohou zátěžové testy obsahovat? Jaký druh rizik se testuje?

Zátěžové testy obsahují průkaz odolnosti (robustnosti) JE vůči přírodním jevům ,které se mohou na lokalitě vyskytnout např.: seismicita, záplavy, tsunami, vichřice, tornáda, extremně vysoké a nízké teploty a pod. Předmětem stress testů nejsou rizika způsobená lidskou činností např.pád letedla a teroristický útok, které budou posuzovány samostatně. Dále jsou to závažné technické problémyjako je úplná ztráta elektrického napájení JE (blackout), ztráta odvodu tepla (do moře, řeky, atmosfery) a následné tavení paliva v aktivní zoně reaktoru a ve skladech vyhořelého paliva, výbuchů vodíku apod. Testy tedy modelují katastrofu, která se stala ve Fukušimě.

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Dobrovolnost testů

Je absolvování zátěžových testů dobrovolné nebo je někdo elektrárnám nařídí?  

Krátce po havarii ve Fukušimě svolala EU jednání všech zemí do Bruselu na kterém byl vysloven požadavek podrobit JE v zemích EU zátěžovým testům tzv. stress testům (tento termín má původ v bankovním sektoru pro ověření odolnosti bank vůči krizovým finančním  situacím).

Poté sdružení evropských orgánů dozoru nad jadernou bezpečností ENSREG (European Nuclear Safety Regulators) stanovilo  dne 24. 5. 2011 obsah stress testů a vydalo návrh pro obsah zpráv o stress testech pro provozovatele JE a orgány dozoru (národní zprávy). Národní orgány dozoru (u nás SÚJB) pak provedení stress testů na provozovatelích JE (u nás ČEZ a.s.)  vyžádaly dopisem.

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Odlišnosti testů

Jsou testy pro všechny elektrárny stejné, nebo se liší podle toho, kde ta elektrárna leží? (podle přírodních podmínek dané lokality).

Testy jsou pro všechny JE stejné bez ohledu na typ JE, její výkon a umístění. Ke stress testům se dobrovolně připojily dvě země, které provozují JE, ale nejsou členy EU – Švýcarsko a Ukrajina.

 Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Nezávislost testů

Jak se zabezpečí nezávislost prováděných testů? Nestane se, že by testy elektráren vyhodnocoval ten, kdo je vlastní?

Stress testy provedli provozovatelé JE (u nás JE Dukovany a JE Temelín), kteří je v říjnu 2011 předložili svým národním orgánům dozoru (SÚJB) k připomínkám a ty pak je poslaly do 31. 12.  2011 do EU. Hodnocení všech Národních zpráv proběhne v 1. čtvrtletí 2012 formou tzv. peer review (společného partnerského hodnocení).

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Kontrola výsledků a ukládání opatření

Kdo kontroluje výsledky testů a ukládá opatření, pokud se najdou nějaká rizika?

Ve zprávách jsou uvedeny návrhy opatření ke zvýšení robustnosti JE vůči extremním událostem (např.: seismicita, záplavy, tsunami, vichřice, tornáda, extremně vysoké a nízké teploty a pod.).

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Kontrola nápravných opatření

Kdo kontroluje, jestli byla určená nápravná opatření skutečně realizována?

Národní dozor pak může realizaci vybraných opatření nařídit formou rozhodnutí a tím podmínit souhlas s jejich provozem. 

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Riziko nezvládnuté organizace a lidského selhání

Testují se také rizika daná nezvládnutou organizací či možným lidským selháním?

Jedná se převážně o technická opatření, ale i o opatření typu dodatečných bezpečnostních analyz, vydání speciálních havarijních instrukcí, zlepšení komunikace a organizace v krizových situacích apod.

Ing. Zdeněk Kříž, ÚJV

Jak se testuje odolnost proti zemětřesení?

Dobrý den, jak se testuje třeba odolnost proti zemětřesení? Děkuji.

Jiří Nesnídal

Jednotlivé části jaderných zařízení jsou rozděleny do kategorií podle toho, jak jsou důležité pro plnění tzv. bezpečnostních funkcí. Na jednotlivé kategorie jsou projektantem stanoveny požadavky vč. seismické odolnosti. Tuto odolnost ( a nejenom tuto) musel prokázat dodavatel  v rámci tzv. kvalifikace zařízení.  Vlastní kvalifikace se prokazuje jednak analytickými výpočty a také provedenými zkouškami. Tyto průkazy si ověřuje držitel povolení k provozu jaderného zařízení (v ČR tedy ČEZ) svými inženýrskými složkami a rovněž externími odbornými pracovišti (výzkumné ústavy, vysoké školy atd). Toto vše (kategorizace i průkazy) jsou pod dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Provedené kvalifikace byly také předmětem zkoumání mezinárodních misí například MAAE (Mezinárodní Agentura pro Atomovou energii ve Vídni). Provedené kvalifikace zařízení jsou předmětem periodického ověřování tak, aby byly  zohledněny i procesy stárnutí a rovněž se přezkoumávají při každé případné a schválené úpravě zařízení.

Ing. Miroslav Holan, MBA

Temelín a protržení hráze Lipna

Dobrý den, ve zprávách jsem postřehl, že by Temelín zvládl i protržení Lipna. Což moc překvapivé není, když stojí vysoko na kopci.  Patrně by ale přišel o vodu, které spotřebuje hodně – respektive, 
přišel by o čerpací stanice. Zvládl by i toto? Ve zprávě (v části o  povodních) jsem to nenašel.

Petr Tichák

Máte pravdu, že zatopení jaderné elektrárny Temelín při protržení vodní nádrže Lipno je nemožné díky jejímu umístění více než o 100 m nad hladinou řeky Vltavy.

Správně uvádíte i to, že taková událost, podobně jako protržení vodní nádrže Římov na řece Malši na elektrárnu vliv mít může neboť  zásobování elektrárny vodou je realizováno pomocí čerpací stanice u vodní nádrže Hněvkovice, která je umístěna od Lipna i Římova po proudu řeky Vltavy. Dlouhodobý provoz jaderných bloků na plném výkonu bez tohoto zásobování možný není.

Projektant elektrárny i její  provozovatel však s takovouto událostí počítal od samého začátku. A proto je k dispozici řada technických zařízení , řešení, organizačních opatření a i personál je na tuto situaci připraven.

Při ztrátě uvedené čerpací stanice se oba bloky okamžitě odstavují z plného výkonu na nulu. V areálu elektrárny je obrovská zásobní nádrž neustále zaplněná vodou a dále  je zde i řada systémů s vysokým objemem vody, které v případě takovéto události nejsou potřebné. Je známo, že i po odstavení jaderného reaktoru je nutno odvádět tzv. zbytkové teplo, které činí zpočátku pouhé jednotky procent plného výkonu a navíc exponenciálně klesá v čase. Odvod tohoto tepla není prováděn chladícími okruhy s věžemi, které zřejmě každý zná. Pro tyto účely jsou v areálu elektrárny speciálně vybudovány zvláštní dochlazovací systémy v konfiguraci 3×100% (znamená že 1×100% je dostatečných pro chlazení a dva další systémy tvoří zálohu) s velkokapacitními bazény vody , kde je odvod tepla realizován odparem. Odpařenou vodu je nutno doplňovat, což se provádí právě z uvedené zásobní nádrže a zmíněných nepotřebných věžových systémů. Zásoba vody je dostatečná pro dlouhodobé udržení elektrárny v bezpečném stavu jakož i  časový prostor pro obnovení zásobování nebo realizaci alternativních způsobů.

Ing. Miroslav Holan, MBA

Zátěžové zkoušky
Otázky Fukušima
Enpedie